Pamatuji si dobu, kdy moje maminka byla politicky nadšená a vždycky moc ráda sledovala politické dění v televizi nebo v rozhlase a taky odebírala tři odborné časopisy, které se věnovaly politice a politickému dění. Nevím, co na tom viděla, protože mě politika absolutně nikdy nezajímala, i když jsem v tom vyrůstala. Každý den jsem slyšela, co a jaký politik kdy dělá anebo kde byl na dovolené a mě tohle vůbec nezajímalo. A abych byla upřímná, tak jsem si vždycky říkala, co bychom byli za rodinu, kdyby se moji nadšení rodiče nevěnovali vůbec politice.
Vždyť oni se o ničem jiném ne dokázali bavit, než o politice! A mě to hrozně vadilo A můžu se taky pochlubit, tedy nevím, jestli to k chlubení, ale díky rodičům v deseti letech jsem věděla už mohu o politice, tak abych se pak potom nějak odreagovala, tak jsem si říkala, že bych se od toho asi nějak distancovat. Prostě stop politice. Vzala jsem si pro to pár knih, abych se taky něco naučila, ale jen trochu, abych neměla pomatený mozek kvůli politice. A abych taky se ještě nenudila. Vzala jsem si nějakých pár knih a časopisu, aby se tam mohla dozvědět další různé informace. A potom jsem si řekla, že abych taky něčím vynikala, tak jsem si řekla, že se asi domluvím s maminkou, aby mi vysvětlila nějaké politické dění.
A proto jsem si řekla, že by mě to mohlo bavit, ale opak byl pravdou, politika pro mě byla absolutně nudná a nezajímavá. Nešlo mi to přes ruku nebavilo Mě to štvalo a já jsem se raději věnovala svému oboru, který je zoologie. Zvířata mě lákala odjakživa, takže to má s politikou opravdu nic společného. A mě to nevadí a jsem taky moc ráda, že rodiče to chápou, že nejsem politicky aktivní a že se věnuji svému oblíbenému oboru, a to jsou již zmíněná zvířátka. Bez nich bych nemohla si být. Zvířata jsou moje všechno a politika jde a půjde asi stále mimo mě. A i tak bez toho mohu a dokážu žít.