Vynález hromosvodu pochází z období baroka, zasloužil se o něj Prokop Diviš, tedy jde o český objev, který chrání majetek a v zásadě i životy lidí na celém světě. Je to sice velice primitivní zařízení, ovšem nelze mu po stránce funkčnosti nic vytknout ani dnes, po několika stovkách let. Hromosvod je zapotřebí podrobovat pravidelným revizím, neboť je toto zařízení vystavováno atmosférickým vlivům a bouřkové činnosti a v některých případech může být hromosvod poškozen i stavební činností, například při výměně střešní krytiny, zateplování fasády apod. Co je vlastně na hromosvodech zranitelného?
Jímač blesku – při zásahu bleskem nebo v důsledku koroze či mechanického poškození může být bleskový jímač (horní tyč na konci hromosvodu) špatně funkční, může se při dalším zásahu blesku odlomit a bleskový výboj pak může být sveden jinou cestou, než po drátovém svodu do země.
Svod -drátový svod sice může vytvářet zdánlivý dojem, že je to masivní ocelový prvek, jenže když do něj udeří blesk, může se v tomto místě doslova roztavit. Svody lze také docela snadno poškodit nebo přeřezat úhlovou bruskou při stavebních pracích, jako jsou fasádní obklady, výměny či instalace okenních parapetů nebo střešních okapů.
Držáky svodu – svod musí být upevněn tak, aby se nedotýkal kovových či dřevěných částí objektu, které by průchod blesku mohl rozžhavit a zapálit. Proto je třeba také kontrolovat pevnost držáků svodu.
Uzemnění – hromosvody jsou svedeny do země a zemnicí prvky tu podléhají korozi, proto je také nutné pravidelně kontrolovat elektrikářem z Prahy 8 jejich stav, zda dobře odvádí blesky do země nejkratší cestou, bez zbytečného přechodového odporu. Hromosvod by bez uzemnění nemohl plnit svou funkci a byl by na domě úplně k ničemu.
V zásadě tu platí nepsané pravidlo – je-li jakákoli část hromosvodu poškozena, zvyšuje se tím pravděpodobnost požáru objektu a je to podobné, jako když tu žádný hromosvod není, proto je nutné provádět revize zařízení v pravidelných intervalech a také po každém zásahu hromosvodu bleskem.